Většina pravých subaristů už asi někdy slyšela jméno Kenji Kita, stejně jako název Fuji Heavy Industries. A také tuší, že historii automobilky začaly psát modely Subaru 1500 a Subaru 360 v 50. letech minulého století. Od té doby už je příběh jednotlivých modelů jako jsou Leone, Legacy nebo Impreza poměrně dobře známý. Co ale bylo předtím? Odkud se pan Kita vzal a jak to přesně bylo se zrozením japonského automobilového průmyslu?
Úplně na počátku byl první výrobce letadel v Japonsku, společnost Nakajima Aircraft Company, kterou v roce 1918 založil původně námořní inženýr Chikuhei Nakajima. Spolu s Mitsubishi Heavy Industries v dalších desetiletích tvořila páteř japonského letectví, a jak se dá čekat, velkou roli sehrála i během 2. světové války. Časopis Hemmings Sports and Exotics uvádí, že právě torpédové bombaredéry z továren Nakajima Aircraft Company zpustošily Pearl Harbor a na moři potopily tři americké letadlové lodě. Po prohrané válce však v Japonsku začala velká průmyslová reorganizace a tady začínají být věci trošku nepřehledné.
Generál Douglas MacArthur se rozhodl rozbít obří výrobní a finanční koncerny, známé jako zaibatsu, o něž se opírala japonská vojenská mašinérie. Jeden z nich nesl název Fuji Sangyo a právě pod něj spadala i Nakajima Aircraft Company. Koncern Fuji Sangyo byl rozdělen na nespočet malých firem nejrůznějšího zaměření, jejichž vedení se ujali bývalí manažeři, inženýři nebo jiní zaměstnanci. A protože výroba letadel byla Japonsku zakázána, museli svou energii a zkušenosti upřít jinam. Tak se například společnost Fuji Kogyo v roce 1948 vrhla na výrobu maličkých skútrů ze součástek letadel a mnozí letečtí inženýři později stáli u zrodu japonského automobilového průmyslu.
V roce 1953 dostalo šest těchto malých společností povolení zformovat nový výrobní koncern pod známým názvem Fuji Heavy Industries. A jeho prvním ředitelem byl jmenován právě Kenji Kita. Ten viděl ohromnou příležitost ve výrobě aut, jelikož po válce se pojízdné stroje v celém Japonsku počítaly pouze na desítky tisíc a obnova průmyslu vyžadovala urychlenou motorizaci. První model z dílny Fuji Heavy Industries nesl označení P-1, později změněné na 1500, jelikož ho poháněl motor o objemu 1,5 litru původem z Peugeotu 202. Vznikl v roce 1954, žádného velkého úspěchu se však popravdě nedočkal ani v domovském Japonsku. Byl to ale teprve začátek.
Původ jména Subaru už jsme popsali v článku Pan Kita, původ Subaru a zrození STI, takže jen stručně: Kenji Kita název pro novou automobilku hledal poměrně dlouho a své návrhy mohli předkládat i její zaměstnanci, žádný ho ale neoslovil. Rozhodl se proto nakonec sáhnout do vlastních vzpomínek a vybral jméno Subaru, jak se v Japonsku říká oblíbené hvězdokupě Plejády, protože to v dětství byly i jeho nejmilovanější hvězdy. Navíc slovo v japonštině zároveň znamená vládnout nebo také shromáždit a šest hvězd dokonale symbolizovalo spojení šesti firem pod hlavičkou Fuji Heavy Industries.
Hned s druhým modelem 360 z roku 1958 už se Subaru podařilo udělat díru do světa. Nebo spíš dírku, protože prodeje v zahraničí včetně Spojených států nebyly nijak velké. Na domácím trhu nicméně vůz vydržel ve výrobě celých 12 let a zpřístupnil cestování autem mnoha japonským rodinám i podnikatelům. A ještě než Kita v roce 1963 předal otěže svým nástupcům, schválil do výroby nový model s interním označením FF-1, první Subaru s nově vyvinutým plochým motorem, který se od té doby stal poznávacím znamením všech vozů s Plejádami ve znaku. Později se z FF-1 stalo Leone, které díky svému průkopnickému pohonu všech kol zajistilo automobilce úspěch po celém světě (na toto téma doporučujeme článek Jak zima v Jeepu přivedla na svět pohon všech kol Subaru).
Panu Kitovi by jistě udělalo velkou radost, kdyby věděl, že v roce 2017 se Fuji Heavy Industries přejmenuje na Subaru Corporation a jeho milované jméno tak nakonec bude svítit v čele celé společnosti.
