Už podruhé se letos na Pražském rallysprintu objevilo Subaru BRZ v závodní specifikaci. A to přesto, že takové auto nikde jinde na světě neexistuje. Jak je to možné? Přečtěte si zajímavý příběh jeho vzniku.
Tohle auto ve skutečnosti není tak úplně Subaru a nikdo se tím vlastně ani netají. Pod kapotou totiž má subarácké srdce, stejně jako jeho posádka, a to je nakonec to nejdůležitější. Nápad na jeho vytvoření se před dvěma lety zrodil v hlavě Milana Lišky z autorizovaného dealerství Subaru Liška Plzeň, v rámci příprav na Pražský rallysprint. „Tehdy jsem přišel s tím, že bych se po několika letech bez závodění rád svezl alespoň v Praze a začali jsme řešit auto. Že to musí být Subaru, to bylo jasné, ale nevěděli jsme, co si kde od koho půjčit,“ vypráví prodejce Subaru a bývalý závodník Jan Havel.
Subaru BRZ jako závodní vůz s homologací neexistuje, existuje ovšem sesterská Toyota ve specifikaci R3. A tehdy si Milan Liška vzpomněl na svoje dávné soutěžní Mitsubishi, kterému se říkalo Proton, protože jeho dlouholetý partner Hermann Gassner měl v Německu zastoupení Protonu. A když se může z Mitsubishi stát Proton, proč by z Toyoty nemohlo být Subaru? Nápad s převlekem auta pak společně prezentovali u českého importéra Subaru, kterému se okamžitě zalíbil. Tím spíš, že syn Hermanna Gassnera už auto měl – letos se s ním dokonce stal mistrem Německa ve dvoukolkách – a stačilo jen domluvit podmínky.
Hlavně musí být zábava
„Plán byl na světě a rallysprint jsme poprvé odjeli v roce 2016. Ročník 2017 jsem vynechal, jelikož se mi krátce před ním narodila dvojčátka, ale letos už byla možnost zúčastnit se znovu. Tohle auto díky pohodnu zadních kol nabízí obrovskou zábavu za volantem, a právě proto bylo naším cílem prezentovat ho jako zábavné auto. První rychlostní zkoušky jsme kvůli sněhu a vodě odjeli na sériových zimních pneumatikách, ale na poslední dvě jsme již obuli závodní zimní gumy, které mají velkou přilnavost, když se zahřejí. Nám se ovšem díky smykům dařilo ohřát hlavně ty zadní, zatímco přední nám až tolik nefungovaly, ale po pár zatáčkách jsme si na to zvykli. Nešlo nám vyloženě o rychlost nebo nějaké závodění, bavili jsme sebe i diváky,“ popisuje Havel.
Jak se mu bavení publika dařilo, to můžete níže posoudit na kompletním záznamu z letošního rallysprintu:
Menší váha, vyšší výkon
K vidění tohle auto bývá právě v Německu, kde s ním závodník Gassner junior jezdí národní mistrovství. Zúčastnil se nicméně i tamního závodu mistrovství světa, kde letos taktéž zvítězil v kategorii aut s jednou hnanou nápravou. Lehkým sportovním autům klasické koncepce tedy ještě rozhodně neodzvonilo, jak potvrdí každý majitel BRZ. Postupně se Gassner stal oficiálním distributorem Toyota Motorsport pro tuto R3, kterou také pronajímá zákazníkům a další auta staví na zakázku.
Od sériového auta se „závodní BRZ“ liší mimo jiné sekvenčním řazením, závodními tlumiči, hydraulickou ruční brzdou a řadou dalších úprav. A také výkonem, který se oficiálně pohybuje lehce nad hranicí 230 koní. Díky průběžným úpravám je však nyní podle Havla zase o něco vyšší. „Oproti roku 2016 letos auto jelo ještě lépe, i když v podmínkách, které panovaly, nebylo jednoduché jeho výkon přenést na silnici. Ve zhoršených podmínkách jako je sníh, voda nebo šotolina je přeci jen složité držet krok s předokolkami, které mají hnanou nápravu zatíženou motorem a tím i lepší trakci,“ popisuje Havel.
Jednou subarista, pořád subarista
Prodejcem Subaru je Jan Havel už od roku 2004, kdy se v plzeňském showroomu se značkou Subaru začínalo. Příští rok tedy bude slavit 15. výročí. „Dělám tu práci s velkou láskou ke značce. Ono to totiž ani jinak nejde. Abyste mohl dělat jednu věc tak dlouho, tak už ji musíte mít opravdu rád. A i díky skvělému týmu na Subaru ČR nás to pořád strašně baví. Subaru je jiné, dělá si vše po svém a nakonec jsem se to od něj naučil i já a ke všemu tak přistupuji,“ prohlašuje.
Fanoušci rallye ho zřejmě znají z dob aktivní závodní kariéry v letech 2007 až 2010. Dvakrát skončil třetí na juniorském mistrovství pro jezdce do 25 let a v roce 2009 vyhrál Enteria Rally Cup. Nakonec se však rozhodl v tomto sportu dál nepokračovat. „Rallye je strašně náročný sport a jestli ho v dnešní době chcete dělat pořádně, musíte tomu obětovat úplně všechno. A já jsem najednou zjistil, že asi nechci. Zrychlovat už mi moc nešlo a možná jsem se začal i trochu bát. Rallye mi ale dalo hrozně moc zkušeností a jsem za tu možnost moc rád. Budu z toho čerpat celý život,“ uzavírá Havel.
