Doba čtení: 5 min.

S FANOUŠKY AŽ NA NÜRBURGRING

Na začátku byla
jednoduchá myšlenka –
vyrazit se subárky na proslulou závodní dráhu a vzít s sebou dva motoristické nadšence, kteří na tomto legendárním místě nikdy nebyli.

Výběr kandidátů proběhl v rámci soutěže a losování na
motoristickém portálu Autoweb.cz. Logistiku a doprovod zajistil AmaterCup, a
tak se myšlenka stala realitou. O účast na expedici byl enormní zájem, nakonec losovací mechanismus vybral dva výherce: Jarda ze Středočeského
kraje a Michala, který to měl na Severní smyčku ještě dál, byl totiž od Ostravy.

Pozdní čtvrteční ráno, dálnice D5 směrem na Plzeň a Rozvadov
a na ní dvě posádky ve vozech s plejádami ve znaku. Michal jede v
Subaru WRX STI, výherce Jarda řídí Subaru Forester 2.0D.

„Setkali jsme se parkovišti a s blížícím se odjezdem mé
nadšení rostlo až k maximu,“ říká Michal. „Hlavně při pohledu na černé WRX
STI. Nejostřejší Subaru je jedním z aut, které jsem si vždycky chtěl
zkusit na vlastní kůži. A přitom by mě ještě před pár dny nenapadlo, že se s
ním na Nordschleife doopravdy podívám. Taková příležitost ale rozhodně stojí za
změnu plánů!“

Na dálnici Forester, na okruh STI

První střídání probíhá na Rozvadově a pak už je čas „trochu
si užít“ německý Autobahn s neomezenou rychlostí.  Tedy pokud by vozovka nebyla trochu namrzlá.
Teplota něco kolem nuly a němečtí silničáři solící silnice naznačují, že asi
bude rozumné jet spíš trochu klidnějším tempem. Jízda se trochu táhne a se
stovkami kilometrů je znát, že STIčko není typickým dopravním prostředkem na
dlouhé dálniční cestování. Řízení je tuhé a ostré, sedačky jsou tvrdé a
hluboké.

„Lhal bych, kdyby tvrdil, že jsem nechtěl jet STÍčkem, ale
protože jsem na místo srazu přijel jako druhý, neměl jsem možnost volby. Na
druhou stranu ale Forestera budu řídit také poprvé a docela mne zajímá, jako uživatele
jiné značky, jaký je naftový dvoulitrový turbodiesel s protiběžnými písty,”
promlouvá Jarda. „Slyšel jsem o něm už hodně, ale osobní zkušenost my chybí. A
když se dívám, jak se kolega z Ostravy se svou velkou postavu souká do STI,
pohodlné sedačky Forestera mne s vidinou 700 km jízdy naplňují uspokojením.”

Postupně odkrajujeme desítky a desítky kilometrů napříč
Německem, měníme si auta, a pak sjíždíme z dálnice a protloukáme se
okreskami kolem dráhy. A intenzivně na nás začíná působit atmosféra tohoto
místa. Je krásný den, slunce svítí a cestičky jsou úzké a klikaté, ideální pro dynamická
auta s pohonem všech kol.

„Cesta téměř za námi, včetně střídání aut – řídil jsem STI a
bylo to super! Tedy změna pohodlíčka v SUV byla sice nahrazena silným zátahem
motoru,” vrací se Jarda k tématu rozdílu mezi WRX STI a Foresterem, „ale také
vykoupena tuhostí a vyhraněností  sportovního auta.” Rychlým pohledem na palubní
počítače vidíme v STI, údaj 12,6 l/100 km, s Foresterem jedeme „za sedm.“

V Zeleném pekle, ve svém živlu

A pak je tady konečně Zelené peklo ve vší parádě. Přehlídka
všech možných aut, od zcela starých, po zbrusu nové, upravené speciály i
“sériovky,” pro nadšence radost pohledět.

Nám jde ale o osobní zkušenost s auty a okruhem, ne o
okukování. Takže rychle se ubytovat, máme doporučený Gasthaus Weber nedaleko
okruhu, velmi lehkou večeři (ehm, bier und schintzel) a spát.

Druhý den ráno musíme přetrpět kolony aut mířících na okruh,
I když díky Subaru nebylo čekání tak hrozné. Posádka Foresteru se rozhodla
prozkoumat, jestli se nedá celá kolona objet. A máme štěstí, většina lidí se
jede stejně jen podívat “přes plot” a na hlavní parkoviště nesměřuje. Využíváme
toho. Projíždíme po úzkých, v podstatě lesních, jeden by řekl “foresterských”
cestičkách mezi okolními vesničkami a celkem rychle se dostáváme na hlavní
parkoviště.

„První jízda po Nordschleife? Je to zážitek sám o sobě, ale
když si ji můžete užít v něčem tak rychlém jako je WRX STI, dostává celá
zkušenost úplně nový rozměr. To, co bylo v autě na dálnici spíše na obtíž,
nyní prožitek z jízdy značně zintenzivňuje,” nadšeně popisuje zážitky
Jarda. “Sedačka pevně drží v zatáčkách, v řízení je cítit snad každý
kamínek a řvoucí výfuk dodává tu správnou zvukovou kulisu. A do toho asfalt, na
kterém se v  předchozích desetiletích uskutečnily jedny z největších
událostí motoristických dějin!”

Nürburging chyby trestá

Po jízdě na okruhu přesedáme do Foresteru a jedeme se
podívat k trati na vyhlídku. Prodíráme se davy „čumilů,” trestem za
krátkou chvíli na vyhlídce je další kolona, kterou poskakujeme směrem
k výjezdu… Takže po krátkém průzkumu terénu volíme alternativní cestu
přes pole. Forester se při výjezdu travnatého svahu ani nezapotí a brzy jsme
již na volné cestě směrem pryč. Po trávě jsme popojeli asi jen sto metrů, a ušetřili
jsme si čas a zkrátili čekání tak o hodinu.

„Jestli jsem si měřil
čas? Samozřejmě, že ne. I když asi ve třetím kole mne to napadlo,” připouští
Michal. „Ale – myslím, že to bylo u boxů nebo kde – zase rychle mne to přešlo.
Trať naznačila, že půjde doprava, ale hned se utáhla doleva a to dost, a já
jsem dal slušné hodiny. Snaha jet rychle se téměř nevyplatila. STI sice dělalo
se svým pohonem všech kol maximum, ale tady jsem to vážně přehnal. Naštěstí
jsem díky třem stům koní rychle z místa vypálil, dříve než se přihnali další
jezdci. Co bych ještě k STI řekl? Famózní síla, skvělý podvozek, tvrdý, tuhý,
ale lepivý jak mucholapka v letním horku, přesný manuál.”

A Jarda dodává: „O jízdě ve WRX STI už nechci mluvit, byl to
pro mne splněný sen, je fantastické a chápu, proč si ho lidé kupují. Ale byl
jsem rád, že jsem se mohl na cestě domů uvelebit za volantem Forestera a na dálnici
cestou domů si ho můžu osahat trochu více. Vyšší posed, trochu měkčí sedačky,
pohodlná loketní opěrka. A kdybych řešil finance, tak samozřejmě i spotřeba.”

Zpátky
do Prahy dojíždíme někdy v pátek pozdě v noci, čas jde jakoby mimo nás. Celý
tenhle pekelný výlet jsme zvládli a pořádně si ho užili. Máme-li zhodnotit
auta, cesta na Nordschleife jasně ukázala, že na dlouhé cestování je Forester s
naftovým motorem výtečnou volbou, ale že v STI se to také dá přežít. A naopak
že STI je na závodním okruhu jako doma. Role mezi vozy jsou jasně dány,
„nelezou si do zelí,” ale dokáží nabídnout, je-li potřeba, víc než to, k čemu
jsou primárně určené. A Nürburgring? Fantastický, nebezpečný, okouzlující.
Takový, že se na něj po první návštěvě chcete stále a stále vracet.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli.