Jedná éra končí, druhá někde v Japonsku začíná. My se ale s první generací BRZ ještě loučit nechceme. Naopak, doufáme, že ji budeme na českých silnicích dál potkávat, spolu se spokojenými řidiči za volantem. Důvodů, proč bude BRZ bezpochyby žít i nadále, je spousta.
Ačkoliv se u nás Subaru BRZ prodalo násobně víc než dvojčat z dílny Toyoty, pořád jde o na tuzemských okreskách poměrně raritní auto, které nevidíte každý den. Nikdo vám ho nebude závidět, ale každý se za ním ohlédne. Typický japonský styling se v rámci celé generace postupně jemně upravoval, zatímco osvědčená technika pod kapotou zůstala stejná. Bezmála devět let na výrobní lince je u konce a jako třešničku na dortu Subaru stvořilo Final Edition. Do Česka se podívalo přes 40 kusů z téhle krásné rozlučky a část z nich je stále ještě k mání.
Final Edition se od běžného BRZ liší brzdami Brembo s lakovanými třmeny na předních i zadních kolech, tlumiči Sachs se speciálním nastavením, potahy vyhřívaných sedadel ve speciálním provedení s modrou kůží Alcantara nebo modrým obšitím volantu, hlavice řadicí páky, ruční brzdy a čalounění dveří. I „finálka“ se drží všech oblíbených trademarků BRZ, snad jen ty tlumiče Sachs jí překvapivě propůjčují nikoliv závodnicky tvrdé, ale naopak na horším podkladu pohodlnější, čitelnější svezení.
Možná jste v posledních týdnech zaregistrovali, že se značka Subaru vrátila do světa driftingu v jedenáctém videu ze série Gymkhana, tentokrát v rallyovějším podání a za volantem nikoliv s Kenem Blockem, ale s Travisem Pastranou. Historicky první Gymkhana se objevila v roce 2008, v hlavní roli se Subaru WRX STi modelového ročníku 2007 (tzv. Hawk Eye), naladěným skoro na dvojnásobek sériového výkonu a obutých do slicků, aby to hezky klouzalo i na hrubém asfaltu. Výsledkem byla show, která rok od roku láká víc online diváků a snaží se trumfnout sama sebe. Jistě, na rallyových soutěžích je stále možné vidět Subaru jezdit bokem, ale roztancovat čtyřkolku jinde než na šotolině či sněhu vyžaduje přebytek výkonu a nedostatek pudu sebezáchovy. Všichni majitelé WRX STi dobře vědí, jak moc jim auto dovolí, aniž by ztratilo grip. Na dobrých pneumatikách se #furtbokem jezdit nedá.
V nové Gymkhaně úřaduje karbonové monstrum o výkonu 862 koní a skutečně otáčí knoflík hlasitosti a intenzity na jedenáctku i tam, kde mají obyčejné knoflíky ukazatele jen do desítky. Tohle není „jen“ rallyový speciál na běžné silnice. S neomezeným rozpočtem a bez motorsportích restrikcí nic nebránilo postavit závoďák snů, aniž by tým cokoliv drželo zpátky. I Travis má při jeho řízení vytřeštěné oči, jak v něm vře adrenalin a jeho závodnické instinkty jedou na plné obrátky.
Pro ty, kdo nejsou majiteli rallyového týmu a nemají ruce vyloženě ze zlata, je tu BRZ jako dostupný lístek do světa zábavného ježdění. A nemluvíme jenom o financích. I cena bohatě vybavené Final Edition sotva olizuje milionovou hranici a provozní náklady jsou víc než příjemné. Sadu zadních gum 215×45 R17 v pohodě koupíte za tři nebo čtyři tisíce, spotřeba se snadno udrží do deseti litrů, servisní prohlídky vyjdou na jednotky tisíc, destičky i kotouče stojí kolem tří tisíc a tak dále. Japonec s dvoulitrovou atmosférou vás nezruinuje, naopak rodinným tempem se s ním dá jezdit klidně „za sedm“ a předvídatelný pedál spojky zvládnou i začátečníci. V tom je právě kouzlo BRZ, že se na něm dají řidičské zkušenosti bezpečně a zábavně stavět.
Emoce vám tlačí do žil i při odjezdu ze semaforů, protože působí dynamičtěji, než by pohled do papírových statistik napovídal. Progresivní nástup výkonu není zákeřný a ostřejší jízdu si musíte zasloužit, musíte se ji naučit a osahat si vyšší pásmo otáček. Po faceliftu navíc BRZ rozhodně není žádný nervák, který by pohazoval zadkem při každém sešlápnutí plynu. Lze s ním naopak jezdit čistou stopu, aniž byste se museli držet zpátky. Pro jízdu bokem už je potřeba vyloženě ostřejší zacházení nebo vhodnější obutí. Na rozdíl od jiných oblíbených Japonců se proto s BRZ nemusíte bát celosezónního provozu. Sůl na silnicích zvládne (záruku na 5 let a 200 tisíc ujetých kilometrů automobilka nenabízí jen tak) a na sněhu tancuje, jen když ho k tomu vyzvete.
Kdyby se BRZ ve velkém fasovalo do autoškol, troufneme si říct, že by na českých silnicích bylo nejen bezpečněji, ale i veseleji. Spousta spokojených, náležitě vyškolených řidičů, kteří by získávali zkušenosti na nezáludném, ale mimořádně schopném autě, které na svého majitele dává pozor, ale nevodí ho všude za ručičku jako malé dítě. Vy si ale takového anděla strážného s ďáblem v těle můžete pořídit. Ještě není pozdě si splnit novoroční předsevzetí a vnést do svého motoristického života svěží vítr. Nikdy nevíte, kam vás zavane. Může to začít zvýšeným tepem na okresce a skončit třeba výletem na závodní okruh. Subaru BRZ je často vidět na nejrůznějších okruhových dnech, kde se pořádají volné jízdy, ale i v rámci amatérských závodů. A dokonce i tohle vražedné tempo zvládá sériový vůz bez ztráty kytičky. I jako entry-level kupé byl totiž vůz stavěn primárně jako auto pro nadšence, proto zvládá tak širokou paletu využití a bude s vámi řidičsky růst, ať už na něj přecházíte z mnohaleté služby za volantem rodinného kombíku, nebo jde o vaše úplně první auto.
A propo, BRZ je praktičtější, než se může zdát. Zadní dvojice sedaček pojme děti bez problémů, i když to vyžaduje trochu gymnastiky. Horší výhled jim vynahradíte lepším svezením. Kufr je pak až překvapivě prostorný, problém může být jen s úzkým hrdlem, ale jak se říká – kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Jako rodinné auto bude nejmenší Subaru vždy trochu kompromis, ale všechno je o prioritách. My doporučujeme, abyste se šli nezávazně s nějakým svézt. Vezměte s sebou manželku, dítě, autosedačku a pár kufrů. Všechno se do BRZ vejde a pomůže vám to v dalším rozhodování. Někdy je totiž dobré volit rozumem A srdcem. Jedině tak má člověk pocit, že do toho nového roku vykročil správnou nohou na plynovém pedálu.
Autor: Pavel Vondráček
