Svoje první Subaru si manželé Luňákovi koupili v roce 2001 a od té doby zůstali věrní jedinému modelu. Jeho nejnovější generaci si pořídili letos v dubnu a při té příležitosti si připomněli své subaristické začátky. Za tu dobu se svět hodně proměnil, ale hodnoty Subaru i jeho majitelů zůstaly stejné.
Příběh začíná v Plzni v roce 1994, tedy už před téměř 30 lety, v čerstvě založeném dealerství společnosti Subaru Plzeň. Rozhlasová stanice Evropa 2 v té době pravidelně každou sobotu vysílala od 18 hodin pořad Veselá Evropa, kam zvala „na pokec“ podnikatele z regionu. Hodinový pořad moderoval Petr Rychlý a podnikatelé v něm představovali své firmy, jejich zaměření a sortiment. Plzeňské Subaru tehdy představil ředitel firmy Jaroslav Weber. V té době ještě byla značka Subaru na českém trhu celkem neznámá, stejně jako jednotlivé modely.
Součástí pořadu Veselá Evropa byla také soutěž pro posluchače. Hlavní cenu od Subaru Plzeň (auto to nebylo) tehdy vyhrála posluchačka, která nejen správně odpověděla na soutěžní otázku, ale navíc v průběhu pořadu vymyslela a do éteru zarecitovala básničku s názvem Óda na Subaru, kterou najdete níže.
„V pondělí ráno jsem přijel jako obvykle před osmou hodinou do práce a byl jsem překvapený, kolik lidí stojí před naším autosalonem v Sousedské ulici. Když jsme soutěžícím předávali věcné ceny, byl mezi nimi také kantorský manželský pár: paní Vlasta a pan Libor Luňákovi. Subaru začali fandit, sami ale v té době na nové auto neměli. O sedm let později jsme se setkali znovu, když si přišli koupit svého prvního nového Forestera, byl to modelový rok 2002. Po dvaceti letech tohoto stařičkého, ale velmi zachovalého Forestera vyměnili za novější modelový rok 2015. A v dubnu 2023 si odvezli nový Forester e-Boxer.“
Óda na Subaru z pořadu Veselá Evropa 2, rok 1994
Vyjely si vyjely, dvě autíčka v neděli. Měla kola Pirelli.
Za Prahou u OMW tankují si natural.
Modré Porsche povídá si, ujet mu to nedá práci.
Už za Prahou na dálnici dohonilo metelici.
Ke krajnici od krajnice autem smýká metelice.
Pomaloučku jede dál. A teď – copak uhlídal?
Čtyři kola v neděli, kolem jen tak svištěly.
Šíbr spustil, zamával, rychle, rovně, jede dál.
Subaru, to zelené, Porsche modré dožene.
Dožene ho ve vánici, předjelo ho v metelici, už je doma na vesnici.
Za hodinu a pár chvílí sousedovo Porsche kvílí.
Při skleničce u baru měnit chce za Subaru.
Já své auto nevyměním, tvoji lítost radou zchladím.
Neplakej tu u baru, kup si ještě Subaru.
A tak další neděli, dvě autíčka vyjely.
Letí obě po dálnici a závodí s metelicí.
