400 KM BOKEM, ANEB VIVA LIVIGNO!

Na okruh v italském Livignu vyrazila naše subarácká výprava vůbec poprvé. Pokud ale vybíráte mezi ním a třeba bližším Rakouskem, neváhejte.

Když jsme se na sklonku loňského léta po marných pokusech domluvit se s provozovatelem rakouského okruhu LURI rozhodovali, co s tradičním zimním ježděním dál, měli jsme dvě možnosti. Buď akci odpískáme a nebudeme ji nadále pořádat, nebo půjdeme do rizika a
pustíme se do neprobádaných vod pro nás nového okruhu v italském Livignu.
Rozhodli jsme se pro druhou možnost.

Ukázalo se, že to byla opravdu dobrá
volba. Ježdění bylo fenomenální a předčilo i ta nejtajnější očekávání. Přístup italských provozovatelů se od toho rakouského zásadně odlišuje, a to jednoznačně směrem k lepšímu.
Ostatně, posuďte sami:

V Rakousku:

  • byl problém skoro se vším
  • relativně často jsme poslouchali řeči typu „ničíte mi dráhu, neporážejte
    kuželky, bla bla bla“
  • jezdili jsme maximálně šest a půl hodiny denně
  • nesměli jsme mít pneumatiky s hroty, dráha byla v brzkém odpoledni jako
    sklo
  • zapadlá auta jsme vyprošťovali a tahali sami

Zato v Itálii:

  • nebyl problém vůbec s ničím
  • neslyšeli jsme ani zmínku na téma dráha atd., provozovatelé řešili
    pouze otázku bezpečnosti našich aut
  • jezdili jsme devět hodin denně
  • pneumatiky s krátkými hroty byly důrazně doporučeny, dráha byla po oba dva
    dny sice ledová, ale zdrsnělá, takže i auta bez hrotů trošku fungovala
  • když už náhodou došlo k tomu, že jsme nějaké auto nevytlačili zpět na
    dráhu, hned pro něj jel driftem místní bagr

Seznam rozdílů by mohl pokračovat. Dráha v Itálii byla sice o něco kratší,
ale hezky rytmická a vlastně tak neměla akorát rychlejší úseky, bez kterých
jsme se obešli. Zato tam byly dva pěkné hupy, které šlo sjíždět či vyjíždět
bokem v driftu.

400 kilometrů bokem

Suma sumárum, denní nájezd aut v nejvyšší permanenci zaznamenal průměrných
200 km za den, tj. necelých 200 okruhů. To vše na ledě, v relativně nízké
rychlosti, mezi obrovskými sněhovými bariérami. Ty se mimochodem ukázaly být
jako výborný absorbent nárazů. Krom pár komponentů vypadaných z nárazníků,
servaných podkolí a podobně se žádnému z aut vlastně nic nestalo.

Osobně, krom vydatného a výjimečného řidičského zážitku, jsem měl největší
radost z progresu, jaký udělali ti, kteří měli nové auto a učili se ho řídit v
driftu. Vězte, že byl zážitek porovnat průjezd v pátek dopoledne a v sobotu
odpoledne. Rozdíl byl obrovský.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli.

Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on email