Futuristické šestiválcové kupé SVX bylo v první polovině 90. let zjevením, a i dnes působí exoticky. Při řízení přitom dělá dojem takřka současného auta. Díky nadšeným majitelům se řada vozů zachovala dodnes a stále stojí za to si tento model připomenout.
V roce 1991 bylo Československo poprvé připojeno k internetu a do kin přišly filmy jako Terminátor 2: Den zúčtování nebo Obecná škola. Subaru v tomto roce na autosalonu v Tokiu představilo své kupé GT nazvané SVX. Pro japonskou značku to byla ukázka technických možností a vykročení do světa luxusních vozů.
Čistě výrobně tento vůz navazoval na hranaté kupé Subaru XT, vyráběné v letech 1985 až 1991, nicméně svým pojetím byl posazený výše. Subaru na návaznost těchto vozů samo poukazovalo, protože na některých trzích pro oba modely používalo označení Alcyone doplněné zkratkou XT, resp. SVX. Pojmenování nebylo použito náhodně, protože právě Alcyone je nejzářivější hvězdou hvězdokupy Plejády (ve skutečnosti je tvořena systémem čtyř hvězd), již má Subaru ve znaku. Zkratka SVX pak znamenala Subaru Vehicle X.
Ale zpět na Zemi, konkrétně do Dobříše, kde jsme měli možnost díky laskavosti majitele usednout za volant udržovaného exempláře v evropské specifikaci z roku 1992. I dnes, po více než 30 letech od premiéry, má tento vůz své kouzlo. Působí subtilně a skoro až křehce, přestože má masivní základ i velký motor.
Stíhačka na kolech
Design navrhl koncem 80. let Giorgetto Giugiaro, který jej ve formě koncepčního vozu Concept SVX představil již v roce 1989. Do sériové podoby jej následně dotvořili japonští designéři Tetsuya Hayashi a Hiroshi Sarukawa. Základní koncepce designu se opírala o černou střechu, jež měla navozovat dojem, že je celá prosklená, a připomínat tím kokpity stíhaček. Efekt posilovalo velké zahnutí bočních oken v horní části, plynule přecházející do střechy.
Z tohoto důvodu muselo Subaru použít specifické řešení otevírání pouze spodní části bočních oken, které se pro SVX stalo typické. Současně bylo nutné vyvinout systém výroby zahnutého okna. Subaru s ním koketovalo již delší dobu, v letech 1985 a 1987 jej ukazovalo na různých koncepčních vozech (F-9X a F-624 Estromo). Výsledkem byl i příkladně nízký součinitel odporu vzduchu cx = 0,29. V současnosti je noční můrou majitelů těchto vozů zejména gumové těsnění kolem horního okraje otevíratelných oken.
Pod elegantní a originálně pojatou karoserií se ukrývá propracovaná technika, opírající se o typickou koncepci s plochým motorem umístěným před přední nápravou a symetricky uspořádaným pohonem všech kol (vzniklo i několik verzí s pohonem předních kol, ale počítaly se na nižší stovky kusů). Subaru pro tento model speciálně vyvinulo nejen motor, ale také vrcholnou verzi pohonu všech kol a pro domácí trh dokonce i varianty s řízením zadních kol.
Motor navržený na míru
I když Subaru mělo plochý šestiválec již od roku 1987, kdy jej s objemem 2,7 litru montovalo do kupé XT6, pro SVX použilo nově vyvinutou jednotku opírající se o základ z tehdy nových čtyřválců řady EJ. Motor EG33 dostal objem 3,3 litru, dvojici vačkových hřídelů v každé hlavně válců, čtyřventilovou techniku a také počítačem řízené proměnné sání. Subaru tento motor používalo pouze v typu SVX, jehož se vyrobilo jen o něco více než 24 tisíc kusů. Následující generace tohoto plochého šestiválce (EZ) měla premiéru v roce 1999 v typu Outback H6-3.0.
Motor byl spojený s „inteligentní“ čtyřstupňovou samočinnou převodovkou se schopností adaptace a následně s jednou ze dvou verzí pohonu všech kol. Ta jednodušší, ACT-4, pomocí hydraulicky ovládané spojky automaticky připínala při prokluzu předních kol zadní nápravu. Novinkou byl pohon všech kol VTD (Variable Torque Distribution), jenž dodnes patří k nejpropracovanějším mechanickým systémům distribuce hnací síly mezi nápravy.
Planetový diferenciál zajišťoval rozdělení hnací síly v poměru 36:64 mezi přední a zadní nápravu a byl doplněný hydraulickou spojkou zajišťující automatické zvýšení svorného účinku při rozdílu otáček náprav. Subaru tento systém následně po úpravách použilo u již zmiňovaného Outbacku H6-3.0 a jeho princip přežil až do diferenciálu DCCD u modelů WRX STI.
Jízdní zážitek i podle moderních standardů
Když si uvědomíte, že Škoda v roce 1991 vyráběla Favorit, muselo tehdy usednutí za volant SVX připomínat pobyt ve vesmírné lodi. Ani ne tak řešením palubní desky, která působila sice mohutně, ovšem vcelku jednoduše, ale zejména celkovou atmosférou danou velkými prosklenými plochami zejména bočních oken. Efekt vzdušnosti podtrhuje nejen skloněný středový panel, ale také šikmo vpřed směřující obložení dveří a palubní desky před spolujezdcem. Luxusní dojem zajišťuje spojení koženého čalounění sedadel se semišem na palubní desce i dveřích.
I dnes přináší řízení Subaru SVX značné potěšení. Kombinace nízkého těžiště a z něj vyplývající obratnosti maskuje těžší motor v přídi. Při jízdě vnímáte nenucenost a suverénní stabilitu, jež jsou vlastní i moderním Subaru. Převodovka chce svůj čas na změny převodů a je hlavním prvkem, který určuje spíše klidnější charakter tohoto kupé. Motor s progresivní gradací výkonu, a přitom neochvějnou kultivovaností nicméně navozuje příjemné emoce i dnes.
Technické údaje
Typ motoru: plochý šestiválec
Zdvihový objem: 3319 cm3
Vrtání x zdvih: 96,6 x 75 mm
Výkon: 169 kW (230 k)/5600 min-1
Točivý moment: 309 N.m/4800 min-1
Rozvor náprav: 2610 mm
Rozměry d/š/v: 4625/1770/1300 mm
Pohotovostní hmotnost: 1610 kg
Poháněná kola všechna
Zrychlení 0–100 km/h: 8,6 s
Největší rychlost: 235 km/h
Výroba: 1991–1997
Počet vyrobených kusů: téměř 25 000
Autor: Petr Hanke, Automobil
